Toto jsou znamení antikrista
Pro četbu: Chelčického svět zde není celé stvoření: označuje způsob života podřízený bohatství, moci a žádostem i lidi, kteří jej přijímají. Antikrist u něj může označovat jednoho odpůrce Krista i mnoho lidí, v nichž se tento odpor projevuje. Úvodní slovo „Potom“ navazuje na předcházející výklad.
I.
Potom1 říká svatý Jan: „Oni jsou ze světa, proto mluví o světě a svět je poslouchá. My jsme z Boha; kdo zná Boha, slyší nás, ale kdo není z Boha, neslyší nás. Podle toho poznáváme ducha pravdy a ducha bludu.“2
Svatý Jan zde o antikristovi říká: „Oni jsou ze světa.“ Nejprve mnohé označuje jako jednoho, když říká: „Antikrist přichází a nyní se již mnozí stali antikristy.“3 A opět o nich mluví jako o jednom, když říká: „Ale vy jste z Boha a přemohli jste ho.“ A opět o mnohých říká: „Oni jsou ze světa.“4 V jednotlivých osobách je jich tedy mnoho, ale ve zlobě namířené proti Kristu i proti jeho vyvoleným jsou jedno.
A říká, že se antikrist ve svém pokolení5 rodí ze světa a je člověkem světským, člověkem hříchu a synem zatracení, který se protiví Bohu a povyšuje se nade vše, co se nazývá Bohem;6 přichází působením Satana a s veškerou mocí namířenou proti Kristu. Antikrist se rodí ze světa a je kořenem a základem světa, odpadnutím od Boha vedoucím k rozmnožení hříchů světa a břichem všech hříchů světa.7 A proto se nazývá člověkem hříchu, neboť plodí všechny hříchy na světě. Proto je také hlavou všech hříšníků tohoto světa.
Svatý Jan však o něm mluví jinak než antikristovi apoštolové. Mniši říkají, že se antikrist narodí z mnicha a z klášterní nevěstky a že tak bude napůl čertem a napůl člověkem. Podle nich se má narodit až dlouho po nás, takže nám nijak neuškodí.
Ale svatý Jan říká něco jiného: antikrist byl na světě už tehdy, ještě za Janova života. Už tehdy věrní lidé snášeli protivenství od antikrista a přemohli jeho zlobu.8 Svatý Jan o něm také říká, že pochází ze světa, neboť svět mohl svým bohatstvím zplodit9 tak požitkářského a pyšného člověka, aby se ve své pýše povýšil nad Boha. A svět mohl antikrista ustanovit pánem nad pozemskými králi jen tím, že ho obdařil bohatstvím.10
Proto je pravda, že antikrist i zástupy jeho pokolení jsou ze světa. Protože antikrist miluje svět, rodí se hned z touhy po něm a roste z věcí, které jsou ze světa, aby si v nich založil tělesný život odpovídající světu:11 v panování a bohatství světa, v povýšení a zvelebení ve cti a chvále tohoto světa, v rozkoši, zahálce a blahobytu, v příjemných věcech a ve volnosti těla. Na všech těchto cestách se antikrist spolu se zástupy svého pokolení rodí ze světa a stojí vně.12 A veškerou svou moc má ze světa skrze pozemské krále, knížata a pány i skrze množství jiných národů a světských lidí.
A tak si počínají všechny zástupy jeho pokolení: usilují o panování, povýšení, čest a chválu13 i o rozkoše na světě. Proto k sobě stahují bohatství, aby se pásly ve cti, v panování a v tělesné rozkoši. A protože jsou tito lidé obdařeni světským bohatstvím, svět je pak už zjevně rodí do kněžského stavu, do apoštolských úřadů i do mnišských řádů.
Ale tak zjevným antikristem by nebyli jen proto, že milují bohatství jako pohané, nýbrž proto, že se právě tím stávají nejhoršími odpůrci Krista. Neboť mají bohatství a panství stejně jako pohané, ale pohany předčí svou zlobou a všelikým odporem proti Kristu: svými mravy potupují jeho život a potupují pravdu jeho zákona. Neboť se zlým a světským srdcem a s moudrostí tohoto světa14 zastávají úřady a vykonávají služby, které příslušejí jedině apoštolům, a chtějí v nich světsky panovat jako pohané; milují světskou čest a chválu15 a tělesné rozkoše jako obyvatelé Sodomy.16
Pak jim nezbývá než zavrhnout Ježíše Krista, potlačit veškerou přímost jeho zákona a lží zakrytou slovy Písma zastírat ten hanebný17 život, prokletý smilstvem a rozkošemi. Přitom ve jménu Boha lžou hříšníkům tohoto světa a stále umrtvují Ježíše Krista v lidech, aby jim zůstal jen jako prázdná pověst v ústech blázna a jako ostrý kámen úrazu.18
Proto jsou hrozná ta slova: „Oni jsou ze světa.“ Kdo je otcem antikristů? Ďábel19 a svět. Kdo vysvěcuje antikristovo pokolení na kněze? Svět a břicho20 – ti dva. A nadělali z nich jidáše, aby zrazovali Krista za peníze a za majetek tohoto světa.21
Pro antikrista je tedy příznačný právě tento odpor: odděluje se od Krista a staví se proti němu i proti jeho vyvoleným, neboť on je ze světa, kdežto Kristus se svými vyvolenými je z Boha. Proto řekl Pán Ježíš svým učedníkům: „Kdybyste byli ze světa, svět by miloval to, co je jeho. Ale já jsem vás vyvolil ze světa, a proto vás svět nenávidí.“22
Proto musí být mezi Kristovým pokolením, které je z Boha, a antikristovým pokolením, které je ze světa, veliké protivenství.23 Neboť Ďáblův lid,24 jenž je ze světa a je nepřátelský Ježíši Kristu, čerpá ze světa moc působit zlo proti Kristu i proti jeho vyvoleným. Neboť tento lid vládne nad tímto světem natolik, že jej může i s veškerou jeho mocí obrátit proti Kristu i proti jeho služebníkům, dovolí-li mu Bůh, aby uspěl ve zlu, které by ze své nenávisti chtěl stále páchat.25 Neboť mezi těmito dvěma pokoleními nemůže být žádný pokoj ani shoda, ale vždy jen těžký odpor.
Neboť Kristus, Boží Syn, svou přímostí, kterou ustanovil ve svém zákoně, od kořene zbavuje moci a ničí antikrista, světského člověka a člověka hříchu, jenž rodí svět26 ve všeliké hříšné nepravosti, která se na zemi vyskytuje.27 A antikrist zavrhl Boží zákon, zavedl všechna přestoupení tohoto zákona a za peníze dává odpustky i volnost k hřešení. A přestupníkům dává spasení i přes všechna tato přestoupení, aby tím rozmnožil jejich nadměrné hřešení.28 Proto takovými nesmírnými nepravostmi staví svět proti Kristu.
Kristus přišel zahladit hříchy,29 kdežto antikrist přišel proti němu, aby uvedl na svět všeliký hřích a všeliký odpor proti Kristu, aby antikristovým působením svět všude tvrdě doléhal na Krista a umrtvil ho. Proto držet se Krista znamená mít proti sobě antikrista, který má proti Kristu i jeho služebníkům sílu celého světa.30 Ti však, kdo se ke Kristu hlásí podle antikristova učení a podle jeho zákona, jsou před antikristem v bezpečí. Neboť antikrist je tak vychytralý, že svou zlobu proti Kristu neukazuje světu otevřeně, ale před světem mu naoko vzdává slávu a čest a celý svět připoutal ke Kristu svou lží.31 Proto těm, kdo se Krista drží skrze antikristovu lež, nijak neublíží, ale svou nenávist vylévá na ty, kdo Krista následují v pravdě.32
Proto zde svatý Jan o antikristovi říká: „Oni jsou ze světa, proto mluví o světě.“33 Neboť antikrist je světský a tělesný člověk: miluje svět a usiluje o něj, aby v něm byl vyvýšen a veleben ve cti a chvále, aby si svět v celé jeho šíři přivlastnil jako své dědictví, vládl mu a panoval nad pozemskými králi.34
Proto musí světu mnoho mluvit o jeho záležitostech, neboť se do něj zapletl svým panováním a četnými svazky s králi, knížaty, pány i se všemi světskými lidmi, kteří svět spravují. Musí s nimi podle zvyku zasedat v radách a radit světu, jak by mohl prospívat a zůstat v pokoji.
Neboť kdyby se svět vychýlil ze svých mezí a jeden lid napadl druhý, šlo by antikristovi o život, svatá církev by se začala hroutit a s ní by padla i jeho velebnost, neboť stojí na mořském písku35 a svou sílu má z tohoto světa. Proto antikrist pilně obchází krále a duchovní i světská knížata a usiluje o to, aby zůstali v pokoji a neopouštěli svatou matku, římskou církev, neboť prý jen u ní je Bůh a od všech ostatních se odstěhoval.
Proto má o světě stále dost co říkat. I kdyby si na to přibral dvanáct apoštolů, sotva by dokázal umluvit36 svět, do něhož se spolu se svými zástupy zapletl; ani svými četnými řečmi o něm by zmatky tohoto světa neurovnal.
Antikrist však nemluví o světě jen ve vnějších tělesných záležitostech, ale i ve věcech pokládaných za prostředky ke spasení duší. Boha, všechny duchovní věci, Písmo, svátosti i své služby obrací ke světským zájmům, aby si svým mluvením získal svět skrze Boha a skrze věci, které lidé vyhledávají.
Proto svatý Pavel o některých takových kazatelích říká, že kážou sami sebe: ve svých kázáních se dovolávají Boha i Písma, aby prosadili vlastní zájmy. Kážou a argumentují tak, aby všechno vyznělo v jejich prospěch.37 A sedlák si myslí, že kněz káže Písmo, ale ten přitom živí své tučné břicho a Bohem si plní stodolu.38 A to je antikristovo dílo: o Bohu i o všech svátostech mluví světsky, aby skrze ně na světě rozmnožoval svůj majetek a získal si chválu.
Antikrist se totiž odhaluje právě tím, že lidem nehlásá Boha proto, aby se zřekli světa, aby v nich skrze Boha svět padl a byl zničen i se svou zlobou a aby v nich měl místo sám Bůh jako v čistém domě.39 K tomu antikrist lidi nevede. Protože však vládne vírou a spasením, chodí s tímto spasením po světě a přizpůsobuje je světu, jakkoli svět ve svých žádostech, hříších a bludech stojí proti Bohu. Na to všechno antikrist světu nabízí spasení.
Říkám tedy: antikrist neprávem odňal Kristu cestu ke spasení a sám si přivlastnil právo vládnout spasením a podle své vůle je štědře rozdávat hříšníkům tohoto světa, aby nikdo na světě neskončil v pekle.
Neboť je bohem tohoto světa40 a hlásá světu spasení ve věcech, které jsou ze světa: v tom, co si svět může koupit, co může vykonat, na co může vynaložit veliké náklady, co může spatřit očima, co může s potěšením slyšet, čeho se může dotýkat rukama, co může políbit, k čemu může dojít vlastníma nohama, i v tom, že stále rozlišuje prázdné poklony,41 aby přitom nebylo jasné, co je hříchem: někde se obžerství nepokládá za hřích, jinde je svátek a zároveň smilstvo.42
Proto antikrist hlásá Boha a spasení světa prostřednictvím věcí vnímatelných smysly a živlů tohoto světa.43 Tímto hlásáním utvrzuje svět ve všelikém odporu proti Kristu.
Takové antikristovo mluvení o světě rovněž upevňuje svět v jeho zlobě a vede k potlačení Ježíše Krista i všech jeho dobrodiní a milostí, které svému lidu ukázal svým vtělením, svou námahou, svými bolestmi a svou smrtí. To všechno antikrist lidem odňal svým mluvením i sám sebou; svým nepřátelským a jedovatým duchem od nich odvrhl Ježíše Krista a týmž duchem ho v lidech umrtvuje. A to je smysl slov „Oni jsou ze světa, proto mluví o světě“: podle těchto slov lze rozpoznat všechna antikristova pokolení i všechny jeho zástupy – neboť jsou ze světa, z Boha nejsou.44
A toto znamení se projevuje v jejich řeči: milují svět.45 Proto mu stále dávají najevo svou náklonnost a s potěšením o něm mluví. Mnohé věci tohoto světa jsou jejich srdcím příjemné: přijímají je za své a sami se vměšují mezi kněze. O tyto věci usilují, radují se z nich a pláčou po nich. A protože mají srdce plné těchto věcí, stále o nich mluví – o věcech, kterých si jejich srdce nejvíce váží a které miluje.46
II.
Svatý Jan dále říká o antikristových pokoleních i o samotném antikristovi: „Oni jsou ze světa, proto mluví o světě a svět je poslouchá.“47 Podobně se říká: „Protože o světě mluví pochvalně, svět je může rád poslouchat.“ Kdyby však o světě stejně jako Pán Ježíš říkali pravdu, která se příčí břichu světa, svět by je neposlouchal. Neboť Pán Ježíš říká: „Já svědčím o světě, že jeho skutky jsou zlé, a proto mě svět nenávidí.“48 „A má slova nepřijímá, neboť mu neříkám nic příjemného, co by dávalo volnost tělu, nýbrž jen to, že bude pro své zlé skutky zatracen.“49 Antikrist však spolu se svými apoštoly mluví v rozporu s Kristem: říká světu příjemné věci, svádí jej sladkými řečmi a žehnáním, dává mu volnost hřešit a omlouvá jeho hříchy.50
Požitkářským a líným pánům říká to, co je jim příjemné: že jim pýcha, lenost a rozkoš sluší a patří k jejich postavení a důstojnosti a že krutost a násilí páchané na chudých jsou spravedlností, bez níž by nemohl obstát ani svět, ani víra.51 Manžele antikrist nezatěžuje; dává jim volnost ke smilstvu a jejich smilstvo nazývá svátostí manželství.52 Pýcha a parádění jim podle něho sluší, aby se jedni druhým zalíbili.53 Jejich lakomství vydává za hospodářskou prozíravost.54 A mladým nejsou hříchem radovánky, tance, rozpustilost ani písně; nestoudné úpravy zevnějšku a ozdoby jim sluší. Proto se antikrist světu nezprotiví, když mu to všechno říká. A svět to všechno přijímá, neboť antikrist vyslovuje právě to, co má svět v srdci.55
Svět ho poslouchá také proto, že mu antikrist snadno odpouští. Pokládá-li antikrist přece jen něco na světě za hřích, nalije světu dost vody, aby to ze sebe smyl, a udělí mu dost odpustků i jiných milostí, aby se svět toho snadno zbavil.
Antikrist také nabízí světu spasení mnoha jinými způsoby, totiž ve snadných a světu známých věcech. Poučuje ho o nich a říká mu, aby v nich hledal spasení: svět má stavět veliké kostely, zdobit jejich stěny, pálit mnoho svící, dávat odlévat zvučné zvony, obdarovávat kostelní záduší, přidávat k němu polnosti, louky, rybníky a lesy, přinášet ofěry a odvádět desátky.56 Antikrist předkládá světu tato i další podobná učení a slibuje mu spasení ve věcech, které jsou světu vlastní a dobře známé.
Proto svět to všechno přijímá a velmi rád poslouchá antikrista, který ho takto učí. Svět by si nemohl najít vhodnějšího faráře než antikrista, ani kdyby ho hledal v pekle. S ním si může ve všem zařídit život podle svých žádostí a přitom očekávat, že snadno dosáhne spasení: spasení si kupuje za své peníze a majetek57 a k tomu má od antikrista všechny milosti. Svět ho rád poslouchá, neboť antikrist všechno schvaluje, radí a učí tak, aby to bylo světu po vůli a po chuti.58 Také veškeré Písmo i svátosti přizpůsobuje vůli světa.
III.
Potom říká svatý Jan: „My jsme z Boha; kdo zná Boha, slyší nás, ale kdo není z Boha, neslyší nás.“59 V tom spočívá pravá Boží věc: kdo pozná Boha samého, pozná také toho, kdo se z něho narodil, a v něm pozná Boží pravdu a přijme ji.60 Takové poznání by však nebylo možné, kdyby člověk sám nebyl z Boha. Proto ten, kdo je z Boha, dokáže také u druhého rozpoznat, zda je z Boha, či nikoli.61 Neboť kdo se rodí z Boha, který je světlem, ten se z něho také rodí skrze světlo rozumu a poznání Boží pravdy.62
A toto poznání pravdy se vztahuje na všechno, aby člověk mohl rozlišovat nepravé od pravého. Proto takový člověk může poznat a přijmout pravdu, která je z Boha. Ale kdo není z Boha, nezná ho ani nemůže přijmout Boží učení od jeho služebníků,63 neboť toto učení pokládá za antikristovo. Pro antikrista a jeho zástupy, kteří jsou ze světa, je Kristovo učení smrtí, kdežto lživé antikristovo učení je jim mnohem více po mysli.64
Proto právě v tom spočívá nesmrtelnost: být z Boha, poznat ho a slyšet jeho hlas.65 Nic z toho nemůže mít ani svět, ani ten, kdo svět miluje.66 A kdo tedy nemůže poznat Boha a přijmout jeho slova, není z Boha a nebude u Boha.67
Potom říká: „Podle toho poznáváme ducha pravdy a ducha bludu.“68 V tom opět spočívá významná stránka pravého dobra, která náleží k víře: rozpoznat ducha pravdy a ducha bludu.69 A právě v tom může každý získat největší sílu k ochraně před zlem, když ví, v čem působí duch pravdy a v čem duch bludu.70
Ale zde svatý Jan těmito slovy navazuje na to, co už bylo řečeno. Vždyť svůj výklad založil na rozlišení pravého a falešného ducha a na tom, že pravý duch je z Boha a pravdivě vyznává, že Ježíš Kristus přišel v těle,71 jak už bylo řečeno výše. A ten duch, který maří nebo potlačuje Ježíše Krista, jenž přišel v těle, a to v jeho pravdě i v jeho moci postačující ke spasení těch, kdo věří v Krista, není z Boha, ale ze světa.72
A to je antikrist, který už za jejich časů přebýval na světě: Kristův úhlavní nepřítel, jenž Krista skrze svého lživého a jedovatého ducha všemožně umrtvil a zbavil moci. Rozpoznat v těchto věcech ducha pravdy a ducha bludu je tedy velikým poznáním, které skutečně pochází z Boha.73 Kdo se však duchu bludu nepostaví na odpor, neunikne mu.74
Avšak otázka, co činí duch pravdy a co duch bludu, je rozsáhlá. Pravdu, kterou působí duch pravdy, potřebujeme ve všem, ale ne ve všem ji dokážeme rozpoznat. Brání nám v tom duch bludu, který je všude nablízku se svým klamem: vydává se za Boží působení a skrývá se za texty Písma, za rozmanitými svátostmi, za dobrými a lidem potřebnými věcmi i za domnělými pravdami.75 Proto se proměňuje v anděla světla a to, co předkládá jako pravdu, se zamlouvá tělesnému srdci.76
Lidé jsou s takovými pravdami ochotni rychle přejít ke zjevné lži: opřou se o nějakou nepatrnou, chabou a nejistou pravdu a pod jejím krytím provedou mnoho nepravého.77 A to pochází od ducha bludu: někteří si navyknou sloužit Bohu v drobných vnějších věcech, ale přitom dávají volný průchod vlastní vůli a svým zlým, pevně zakořeněným návykům a ponechávají si mnoho světskosti, nedbalosti a lenosti.78
Proto se duch bludu skrývá za takovými věcmi, takže je těžké říci: „Podle toho lze poznat ducha pravdy a ducha bludu.“79 Před očima lidí vždy lstivě bere na sebe tvář pravdy a ctností, aby nebyl odhalen ani rozpoznán, a pod jejím krytím vleče lidi do lži.80 Proto je velikou milostí od Boha, když někomu ze své přízně dá při takových věcech rozpoznat ducha pravdy a ducha bludu.
Další vybrané myšlenky najdete v přehledu citátů z traktátů Petra Chelčického.
Máte postřeh k textu?
Zaujala vás některá myšlenka, narazili jste na nejasnost nebo chcete k textu něco doplnit? Budu rád za vaši zprávu.
Biblické odkazy a vysvětlivky
1 Úvodní slovo Potom naznačuje návaznost na předcházející výklad. Chelčický zde zřejmě navazuje na traktát Řeč o rozlišování duchů na ochranu před klamem, s nímž toto pojednání tematicky souvisí.
2 1 J 4,5–6
„Oni jsou ze světa; proto z nich mluví svět a svět je slyší. My jsme z Boha; kdo zná Boha, slyší nás, kdo není z Boha, neslyší nás. Podle toho rozeznáváme ducha pravdy a ducha klamu.“
3 Srov. 1 J 2,18a
„Dítky, nastala poslední hodina; a jak jste slyšeli, že přijde antikrist, tak se nyní vyskytlo mnoho antikristů; podle toho víme, že nastala poslední hodina.“
4 Srov. 1 J 4,3b–5a
„Naopak, je to duch antikristův, o němž jste slyšeli, že přijde, a který již nyní je na světě. Vy však jste z Boha, děti, a zvítězili jste nad falešnými proroky, protože ten, který je ve vás, je větší než ten, který je ve světě. Oni jsou ze světa.“
5 Výraz ve svém pokolení navazuje na předchozí tvrzení, že antikrist je přítomen v mnoha jednotlivých osobách, které spojuje jedna zloba. Ze světa se tedy nerodí pouze jako jediná budoucí osoba, nýbrž ve svém pokolení.
6 Srov. 2 Te 2,3–4.9–10
„Žádným způsobem se nedejte od nikoho oklamat, protože nenastane, dokud nedojde ke vzpouře proti Bohu a neobjeví se člověk nepravosti, Syn zatracení. Ten se postaví na odpor a ‚povýší se nade všecko, co má jméno Boží‘ nebo čemu se vzdává božská pocta. Dokonce ‚usedne v chrámu Božím‘ a bude se vydávat za Boha. […] Ten zlý přijde v moci satanově, bude konat kdejaký mocný čin, klamná znamení a zázraky a všemožnou nepravostí bude svádět ty, kdo jdou k záhubě, neboť nepřijali a nemilovali pravdu, která by je zachránila.“
7 Obraz břicha zde navazuje na výrazy rodí se a kořen. Neoznačuje pupek ani pouze tělesný orgán, nýbrž nitro či místo zrodu: antikrist je líčen jako zdroj, z něhož se rodí všechny hříchy světa. Významově se tento obraz blíží obrazu lůna. Napětí mezi oběma obrazy lze číst jako vzájemné působení: svět antikrista rodí a antikrist dál rozmnožuje hříchy světa.
Srov. Jk 1,15
„Žádostivost pak počne a porodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt.“
8 Srov. 1 J 4,3b–4a
„Naopak, je to duch antikristův, o němž jste slyšeli, že přijde, a který již nyní je na světě. Vy však jste z Boha, děti, a zvítězili jste nad falešnými proroky.“
10 Srov. 1 Tm 6,10
„Kořenem všeho toho zla je láska k penězům. Z touhy po nich někteří lidé zbloudili z cesty víry a způsobili si mnoho trápení.“
11 Srov. 1 J 2,15b–16
„Miluje-li kdo svět, láska Otcova v něm není. Neboť všechno, co je ve světě, po čem dychtí člověk a co chtějí jeho oči a na čem si v životě zakládá, není z Otce, ale ze světa.“
12 U obratu stojí vně není v předloze vyjádřeno, vně čeho antikrist stojí. Vzhledem k protikladu mezi tím, co je ze světa, a tím, co je z Boha, tento obrat patrně znamená, že antikrist stojí mimo Boha, respektive mimo to, co je z Boha.
13 Srov. Mt 20,25–28
„Ale Ježíš si je zavolal a řekl: ‚Víte, že vládcové panují nad národy a velicí je utlačují. Ne tak bude mezi vámi: kdo se mezi vámi chce stát velkým, buď vaším služebníkem; a kdo chce být mezi vámi první, buď vaším otrokem. Tak jako Syn člověka nepřišel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za mnohé.‘“
14 Srov. 1 K 3,19
„Moudrost tohoto věku je bláznovstvím před Bohem, neboť je psáno: ‚Nachytá moudré na jejich vychytralost.‘“
15 Srov. Lk 22,25–27
„Řekl jim: ‚Králové panují nad národy, a ti, kdo jsou u moci, dávají si říkat dobrodinci. Avšak vy ne tak: Kdo mezi vámi je největší, buď jako poslední, a kdo je v čele, buď jako ten, který slouží. Neboť kdo je větší: ten, kdo sedí za stolem, či ten, kdo obsluhuje? Zdali ne ten, kdo sedí za stolem? Ale já jsem mezi vámi jako ten, který slouží.‘“
16 Srov. Ju 1,7
„Podobně jako oni i Sodoma, Gomora a okolní města se oddaly smilstvu, propadly zvrhlosti, a jsou nám výstražným příkladem trestu věčného ohně.“
17 Slovo hanebný je zde významovým převodem staročeského výrazu peský, který doslova znamená „psí, psu podobný“, přeneseně však „hanebný, mrzký“. Doslovný převod psí život by dnes mohl být mylně chápán jako označení těžkého a strastiplného života.
18 Srov. Ř 9,32b–33a
„Narazili na kámen úrazu, jak je psáno: ‚Hle, kladu na Siónu kámen úrazu a skálu pohoršení.‘“
19 Srov. J 8,44a
„Váš otec je ďábel a vy chcete dělat, co on žádá. On byl vrah od počátku a nestál v pravdě, poněvadž v něm pravda není. Když mluví, nemůže jinak než lhát, protože je lhář a otec lži.“
20 Srov. Fp 3,19b
„Jejich bohem břicho a jejich chloubou to, zač by se měli stydět, neboť smýšlejí přízemně.“
Ř 16,18
„Takoví lidé totiž neslouží Kristu, našemu Pánu, nýbrž svému prospěchu a snaží se krásnými a pobožnými řečmi oklamat mysli bezelstných lidí.“ Bible21 má v odpovídajícím místě znění „svému břichu“.
21 Srov. Mt 26,14–16
„Tehdy šel jeden ze Dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k velekněžím a řekl: ‚Co mi dáte? Já vám ho zradím.‘ Oni mu určili třicet stříbrných. Od té chvíle hledal vhodnou příležitost, aby ho zradil.“
22 J 15,19
„Kdybyste náleželi světu, svět by miloval to, co je jeho. Protože však nejste ze světa, ale já jsem vás ze světa vyvolil, proto vás svět nenávidí.“
24 Viz poznámku č. 19.
25 Srov. J 15,20a
„Vzpomeňte si na slovo, které jsem vám řekl: Sluha není nad svého pána. Jestliže pronásledovali mne, i vás budou pronásledovat.“
26 Staročeské porozovati znamená „rodit, plodit“. Podmětem je antikrist, respektive člověk hříchu, a předmětem je svět; neobvyklá Chelčického metafora je proto v převodu zachována. Spojení kteráž se na zemi obracie zde znamená „která se na zemi děje či vyskytuje“.
27 Srov. J 16,33
„To jsem vám pověděl, abyste nalezli ve mně pokoj. Ve světě máte soužení. Ale vzchopte se, já jsem přemohl svět.“
28 Srov. Ř 6,1–2
„Co tedy máme říci? Že máme dále žít v hříchu, aby se rozhojnila milost? Naprosto ne! Hříchu jsme přece zemřeli – jak bychom v něm mohli dále žít?“
29 Srov. 1 J 3,5.8b
„A víte, že Syn Boží se zjevil, aby hříchy sňal, a v něm žádný hřích není. Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil činy ďáblovy.“
30 Srov. J 15,18–20
„Nenávidí-li vás svět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás. Kdybyste náleželi světu, svět by miloval to, co je jeho. Protože však nejste ze světa, ale já jsem vás ze světa vyvolil, proto vás svět nenávidí. Vzpomeňte si na slovo, které jsem vám řekl: Sluha není nad svého pána. Jestliže pronásledovali mne, i vás budou pronásledovat – jestliže mé slovo zachovali, i vaše zachovají.“
31 Srov. 2 K 11,13–15a
„Jsou to falešní apoštolové, nepoctiví dělníci, přestrojení za apoštoly Kristovy. A není divu, vždyť sám satan se převléká za anděla světla; není tedy nic překvapujícího na tom, že se jeho služebníci převlékají za služebníky spravedlnosti. Jejich konec bude jako jejich skutky!“
32 Srov. J 17,14
„Dal jsem jim tvé slovo, ale svět k nim pojal nenávist, poněvadž nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa.“
34 Srov. Mt 4,8–9
„Pak ho ďábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království světa i jejich slávu a řekne mu: ‚Toto všechno ti dám, padneš-li přede mnou a budeš se mi klanět.‘“
35 Srov. Mt 7,26–27
„Ale každý, kdo slyší tato má slova a neplní je, bude podoben muži bláznivému, který postavil svůj dům na písku. A spadl příval, přihnaly se vody, zvedla se vichřice, a obořily se na ten dům; a padl, a jeho pád byl veliký.“
K textu Mt 7,26–27 lze doplňkově srovnat také úryvek z videa na webu JW.ORG: Dobrá zpráva podle Ježíše – Dům postavený na skále a dům postavený na písku (28:40–29:55) . Po zhlédnutí použijte šipku Zpět v prohlížeči. Na iPadu je vlevo nahoře v Safari; pokud ji nevidíte, ukončete celoobrazovkové video a klepněte na horní okraj okna.
Chelčický zde patrně spojuje obraz stavby na písku z Mt 7,26–27 s viděním ve Zj 12,18–13,2: drak stojí na mořském písku, z moře vystupuje šelma a drak jí dává svou moc. Spojení z něho se gramaticky vztahuje k mořskému písku; vzhledem k biblické aluzi však lze celý obraz chápat šířeji jako odkaz k moři a ke světu, z něhož podle Chelčického antikrist čerpá svou sílu.
37 Srov. 2 K 4,5
„Vždyť nezvěstujeme sami sebe, nýbrž Krista Ježíše jako Pána, a sebe jen jako vaše služebníky pro Ježíše.“
Ju 1,16b
„Jejich ústa mluví nadutě a lichotí lidem pro svůj prospěch.“
Fp 2,21
„Všichni si hledí jen svého, a ne toho, co je Krista Ježíše.“
38 Viz poznámku č. 20.
Obrazné spojení „Bohem si plní stodolu“ znamená, že kněz využívá kázání o Bohu k vlastnímu hmotnému prospěchu.
39 Srov. 2 K 6,16
„Jaké spojení chrámu Božího s modlami? My jsme přece chrám Boha živého. Jak řekl Bůh: ‚Budu přebývat a procházet se mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.‘“
J 14,23
„Ježíš mu odpověděl: ‚Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.‘“
40 Srov. 2 K 4,4
„Bůh tohoto světa oslepil jejich nevěřící mysl, aby jim nevzešlo světlo evangelia slávy Kristovy, slávy toho, který je obrazem Božím.“
41 Vazba „jalové poklony za obyčej rozeznávati“ je syntakticky i významově nejistá. Výraz za obyčej znamená „ze zvyku, obvykle“ a sloveso rozeznávati znamená „rozpoznávat, rozlišovat“. Sloveso proto nelze bez další opory vyložit ve významu „konat“ nebo „věnovat se“. Nejistý je i vztah této vazby k předcházejícímu výčtu; znění hlavního textu představuje jeden možný výklad.
42 Srov. Ko 3,5–6
„Proto umrtvujte své pozemské sklony: smilstvo, necudnost, vášeň, zlou touhu a hrabivost, která je modloslužbou. Pro takové věci přichází Boží hněv.“
Ga 5,19–21a
„Skutky lidské svévole jsou zřejmé: necudnost, nečistota, bezuzdnost, modlářství, čarodějství, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň, podlost, rozpory, rozkoly, závist, opilství, nestřídmost a podobné věci.“
43 Srov. Ko 2,8.20–23
„Dejte si pozor, aby vás někdo nesvedl prázdným a klamným filozofováním, založeným na lidských bájích, na vesmírných mocnostech, a ne na Kristu. […] Jestliže jste spolu s Kristem zemřeli mocnostem světa, proč si necháváte předpisovat: neber to do rukou, nejez, nedotýkej se – jako byste stále ještě byli v moci světa? Jsou to lidské předpisy a nauky o věcech, které se použitím ničí. Vydávají se za moudrost jako zvláštní projev zbožnosti, sebeponižování nebo tělesné umrtvování, ale nic neznamenají pro ovládání vášní.“ Bible21 má v Ko 2,8 místo spojení „na vesmírných mocnostech“ znění „na principech světa“, které se významově blíží Chelčického obratu živly tohoto světa.
Výraz živly tohoto světa může označovat základní prvky, principy či vnější řády pozemského světa. V této souvislosti Chelčický tímto výrazem patrně míní především hmotné a smyslově vnímatelné prostředky, s nimiž antikrist spojuje příslib spasení.
44 Viz poznámku č. 33.
45 Viz poznámku č. 11.
46 Srov. Lk 6,45
„Dobrý člověk z dobrého pokladu svého srdce vydává dobré a zlý ze zlého vydává zlé. Jeho ústa mluví, čím srdce přetéká.“
K Lk 6,45 lze doplňkově srovnat obdobná Ježíšova slova v úryvku z videa na webu JW.ORG: Dobrá zpráva podle Ježíše – Strom se pozná podle ovoce (30:54–31:56) . Po zhlédnutí použijte šipku Zpět v prohlížeči. Na iPadu je vlevo nahoře v Safari; pokud ji nevidíte, ukončete celoobrazovkové video a klepněte na horní okraj okna.
47 Viz poznámku č. 33.
48 Srov. J 7,7
„Vás nemůže svět nenávidět, mne však nenávidí, protože ho usvědčuji z jeho zlých skutků.“
49 Srov. J 8,43.47; 12,48; 3,19–20
Výrok uvedený v hlavním textu jako Ježíšova řeč je Chelčického parafrází; v této podobě jej žádný z uvedených veršů neobsahuje.
„Proč mou řeč nechápete? Proto, že nemůžete snést mé slovo. […] Kdo je z Boha, slyší Boží řeč. Vy proto neslyšíte, že z Boha nejste. […] Kdo mě odmítá a nepřijímá moje slova, má, kdo by jej soudil: Slovo, které jsem mluvil, to jej bude soudit v poslední den. […] Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází k světlu, aby jeho skutky nevyšly najevo.“
50 Srov. 2 Pt 2,18–19
„Řeční prázdně a nabubřele a svádějí nezřízenými vášněmi ty, kdo se právě vymaňují ze života v klamu. Slibují jim svobodu, ale sami jsou služebníky záhuby. Co se člověka zmocní, tím je zotročen.“
51 Srov. Jk 5,4–6
„Hle, mzda dělníků, kteří žali vaše pole, a vy jste jim ji upřeli, volá do nebes, a křik ženců pronikl ke sluchu Hospodina zástupů. Žili jste rozmařile a hýřili jste na zemi, vykrmili jste se – pro den porážky! Odsoudili jste a zahubili jste spravedlivého; a on se proti vám nestaví.“
Iz 5,20a
„Běda těm, kdo říkají zlu dobro a dobru zlo, kdo vydávají tmu za světlo a světlo za tmu.“
K překladu Božího jména: V Jk 5,4 ČEP výrazem „Hospodin zástupů“ překládá řecké κύριος σαβαώθ (kyrios sabaóth, „Pán zástupů“), starozákonní označení odpovídající hebrejskému יהוה צבאות (JHWH zástupů). V překladech Starého zákona ČEP nahrazuje Boží jméno JHWH tradičním českým výrazem Hospodin (srov. poznámku ČEP k Ex 3,14). Jiné české překlady v Jk 5,4 uvádějí například „Pána Sabaoth“ (Český studijní překlad) nebo „Jehovy, Boha vojsk“ (Překlad nového světa). Chelčický rovněž užívá slovo Hospodin, avšak v tomto textu jeho souvislost s hebrejským Božím jménem nevysvětluje; samotné užití tohoto výrazu nedokládá, že znal tetragram JHWH. Srov. Július Pavelčík, „Isaianic Variations in the Letter of James“, AUC Theologica 9, č. 2 (2019), s. 117–133, zde s. 121–123, DOI: 10.14712/23363398.2020.9.
52 Staročeské slovo smilstvo může označovat nejen mimomanželský pohlavní styk, ale i širší sexuální nevázanost.
53 Srov. 1 Tm 2,9
„Rovněž ženy ať se oblékají slušně a zdobí se prostě a střízlivě, ne účesy a zlatem, perlami nebo drahými šaty.“
1 Pt 3,3–4
„Pro vás se nehodí vnější ozdoba – splétat si vlasy, ověšovat se zlatem, střídat oděvy – nýbrž to, co je skryto v srdci a co je nepomíjitelné: tichý a pokojný duch; to je před Bohem převzácné.“
54 Srov. Dt 15,7
„Bude-li u tebe potřebný někdo z tvých bratří, v některé z tvých bran v tvé zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, nebude tvé srdce zpupné a nezavřeš svou ruku před svým potřebným bratrem.“
1 Tm 6,10
„Kořenem všeho toho zla je láska k penězům. Z touhy po nich někteří lidé zbloudili z cesty víry a způsobili si mnoho trápení.“
K překladu Božího jména: V hebrejském znění Dt 15,7 stojí ve spojení „Hospodin, tvůj Bůh“ tetragram יהוה (JHWH), označující vlastní Boží jméno; doslova tedy „JHWH, tvůj Bůh“. ČEP jej v návaznosti na českou biblickou tradici nahrazuje výrazem Hospodin (srov. poznámku ČEP k Ex 3,14). Jeruzalémská bible zde uvádí „Jahve, tvůj Bůh“ a Překlad nového světa „Jehova, tvůj Bůh“. Chelčický sice výraz Hospodin rovněž užívá, jeho užití však samo o sobě nedokládá, že znal hebrejský tetragram nebo jeho souvislost s tímto českým výrazem. Srov. Biblia Hebraica Stuttgartensia, Dt 15,7.
56 Staročeské záduší označuje majetek darovaný nebo odkázaný církvi na zádušní účely, tedy pro spásu duše. Ofěry jsou obětní dary přinášené věřícími církvi.
57 Srov. Sk 8,18–20
„Když Šimon viděl, že ten, na koho apoštolové vloží ruce, dostává Ducha svatého, nabídl jim peníze a řekl: ‚Dejte i mně tu moc, aby Ducha svatého dostal každý, na koho vložím ruce.‘ Petr mu odpověděl: ‚Tvé peníze ať jsou zatraceny i s tebou: Myslil sis, že se Boží dar dá získat za peníze!‘“
58 Srov. 2 Tm 4,3–4
„Neboť přijde doba, kdy lidé nesnesou zdravé učení, a podle svých choutek si seženou učitele, kteří by vyhověli jejich přáním. Odvrátí sluch od pravdy a přikloní se k bájím.“
60 Srov. 1 J 5,1
„Každý, kdo věří, že Ježíš je Kristus, je zrozen z Boha; a kdo má rád otce, má rád i jeho dítě.“
61 Srov. 1 J 4,1
„Milovaní, nevěřte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha; neboť mnoho falešných proroků vyšlo do světa.“
62 Srov. 1 J 1,5
„A toto je zvěst, kterou jsme od něho slyšeli a vám ji oznamujeme: že Bůh je světlo a není v něm nejmenší tmy.“
2 K 4,6
„Neboť Bůh, který řekl ‚ze tmy ať zazáří světlo‘, osvítil naše srdce, aby nám dal poznat světlo své slávy ve tváři Kristově.“
Ž 43,3
„Sešli své světlo a svoji věrnost; ty ať mě vedou, ty ať mě přivedou k tvé svaté hoře, k příbytku tvému.“
63 Srov. 1 K 2,14
„Přirozený člověk nemůže přijmout věci Božího Ducha; jsou mu bláznovstvím a nemůže je chápat, protože se dají posoudit jen Duchem.“
64 Srov. 2 K 2,15–16a
„Jsme totiž jakoby vůní kadidla, jež Kristus obětuje Bohu; ta vůně proniká k těm, kteří docházejí spásy, i k těm, kteří spějí k zahynutí. Jedněm jsme smrtonosnou vůní vedoucí k záhubě, druhým vůní životodárnou vedoucí k životu.“
65 Srov. J 10,27–28
„Moje ovce slyší můj hlas, já je znám, jdou za mnou a já jim dávám věčný život: nezahynou navěky a nikdo je z mé ruky nevyrve.“
J 17,3
„A život věčný je v tom, když poznají tebe, jediného pravého Boha, a toho, kterého jsi poslal, Ježíše Krista.“
67 Srov. J 8,47
„Kdo je z Boha, slyší Boží řeč. Vy proto neslyšíte, že z Boha nejste.“
1 J 4,6a
„My jsme z Boha; kdo zná Boha, slyší nás, kdo není z Boha, neslyší nás.“
68 1 J 4,1.6b
„Milovaní, nevěřte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha; neboť mnoho falešných proroků vyšlo do světa. […] Podle toho rozeznáváme ducha pravdy a ducha klamu.“
70 Srov. 1 K 2,12–15a
„My jsme však nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha, abychom poznali, co nám Bůh daroval. O tom i mluvíme ne tak, jak nás naučila lidská moudrost, ale jak nás naučil Duch, a duchovní věci vykládáme slovy Ducha. Přirozený člověk nemůže přijmout věci Božího Ducha; jsou mu bláznovstvím a nemůže je chápat, protože se dají posoudit jen Duchem. Člověk obdařený Duchem je schopen posoudit všecko.“
71 Srov. 1 J 4,2
„Podle toho poznáte Ducha Božího: Každé vnuknutí, které vede k vyznání, že Ježíš Kristus přišel v těle, je z Boha.“
72 Srov. 1 J 4,3
„Každé vnuknutí, které nevede k vyznání Ježíše, z Boha není. Naopak, je to duch antikristův, o němž jste slyšeli, že přijde, a který již nyní je na světě.“
73 Viz poznámku č. 70.
74 Srov. Jk 4,7
„Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám.“
75 Srov. 2 Te 2,9–11
„Ten zlý přijde v moci satanově, bude konat kdejaký mocný čin, klamná znamení a zázraky a všemožnou nepravostí bude svádět ty, kdo jdou k záhubě, neboť nepřijali a nemilovali pravdu, která by je zachránila. Proto je Bůh vydává do moci klamu, aby uvěřili lži.“
76 Viz poznámku č. 31.
77 Srov. Ř 1,25a
„Vyměnili Boží pravdu za lež a klanějí se a slouží tvorstvu místo Stvořiteli.“
78 Srov. Mt 23,23–28
„Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Odevzdáváte desátky z máty, kopru a kmínu, a nedbáte na to, co je v Zákoně důležitější: právo, milosrdenství a věrnost. Toto bylo třeba činit a to ostatní nezanedbávat. Slepí vůdcové, cedíte komára, ale velblouda spolknete! Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Očišťujete číše a talíře zvenčí, ale uvnitř jsou plné hrabivosti a chtivosti. Slepý farizeji, vyčisť především vnitřek číše, a bude čistý i vnějšek. Běda vám, zákoníci a farizeové, pokrytci! Podobáte se obíleným hrobům, které zvenčí vypadají pěkně, ale uvnitř jsou plné lidských kostí a všelijaké nečistoty. Tak i vy se navenek zdáte lidem spravedliví, ale uvnitř jste samé pokrytectví a nepravost.“
80 Srov. Mt 7,15
„Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci.“
K textu Mt 7,15 lze doplňkově srovnat také úryvek z videa na webu JW.ORG: Dobrá zpráva podle Ježíše, 5. díl – Falešní proroci; strom se pozná podle ovoce (26:55–28:40) . Po zhlédnutí použijte šipku Zpět v prohlížeči. Na iPadu je vlevo nahoře v Safari; pokud ji nevidíte, ukončete celoobrazovkové video a klepněte na horní okraj okna.
2 K 11,13–15
„Jsou to falešní apoštolové, nepoctiví dělníci, přestrojení za apoštoly Kristovy. A není divu, vždyť sám satan se převléká za anděla světla; není tedy nic překvapujícího na tom, že se jeho služebníci převlékají za služebníky spravedlnosti. Jejich konec bude jako jejich skutky!“
2 Te 2,9–11
Viz poznámku č. 75.