My blázni pro Krista
Pro četbu: Při popisu duchovních své doby používá Chelčický označení „moudří“ ironicky: jejich „moudrost“ spočívá v zajištění pohodlí, majetku a moci. Výraz „nynější apoštolové“ zde míří na dobové duchovní, kteří se svým životem vzdalují příkladu prvních apoštolů.
Zde následuje napomenutí ze slov svatého Pavla, která se ti zdají potřebná.1 Jsou skutečně potřebná každému, protože jsou dokonalá.2 Pavel říká: „My jsme blázni pro Krista, ale vy jste moudří v Kristu.“3
Tato apoštolova slova se nám zdají nerozumná, protože nejsme zvyklí zakoušet Boží slovo.4 Zdá se nám proto nepochopitelné považovat se za „blázny pro Krista“ a jiné nazývat „moudrými v Kristu“. Je však třeba rozumět tomu, že svatý Pavel se za „blázna pro Krista“ nepovažuje v takovém smyslu, který by ho zbavoval pravé a dokonalé Kristovy moudrosti nebo jakéhokoli Božího dobra.5 Naopak převyšoval ostatní apoštoly Boží moudrostí v poznání nebeských věcí,6 ve službě Kristu7 i v celém svém ctnostném životě. To, že se nazývá „bláznem pro Krista“, vychází z mínění zlých lidí, kteří pravé Kristovy věci i jeho služebníky považovali za bláznovství.8 Svět považuje apoštoly za blázny také proto, že pro Krista dobrovolně pohrdli tělesným blahem a pokojem a vzdali se jich.9 Apoštolové, v očích zlých lidí „blázni pro Krista“, se tedy pro Krista podrobili takovým útrapám: chudobě, hladu, žízni, nahotě, pronásledování, nepřízni, bití, věznění, hanění a bezpráví, které je připravovalo i o život.
A to všechno se na světě považuje za bláznovství: vystavit svůj život takové bídě, být téměř v každé chvíli připraven zemřít pro Krista, nečekat nic pokojného ani bezpečného a tomu všemu se pro Krista dobrovolně vydávat.10 Nic nemůže světu připadat bláznivější. V tomto smyslu svatý Pavel spolu s ostatními apoštoly říká: „My jsme blázni pro Krista.“
Jiným však říká: „Ale vy jste moudří v Kristu.“ To znamená: „Ve víře, milosti a službě Kristu jste ‚moudří‘: oddali jste se tělesnému smýšlení11 a pozemské moudrosti12 a umíte Kristu sloužit a žít v jeho víře obezřetněji než my ‚blázni‘. Vy si s ohledem na tělesné zájmy obezřetně zařizujete službu Kristu v pokoji, abyste se kvůli němu nedostali do takových nesnází jako my. Dbáte na to, abyste měli dostatek všeho pro tělo a nevystavovali se velké nepřízni zlých lidí.“ Proto je kárá slovy: „Ale vy jste ‚moudří v Kristu‘. Sami sobě se v této věci zdáte moudřejší, když dbáte na tělesné zájmy. Spolu se zlými lidmi pak pokládáte nás za ‚blázny‘, protože se pro Krista vydáváme do utrpení.“
Z těchto slov lze pochopit, v jakém smyslu byli apoštolové „blázni pro Krista“, když kvůli němu vydávali své životy takové hanbě a bezpráví. Moudří lidé z toho mohou poznat, jakou „moudrostí“ nynější apoštolové předčili ty první a jak „moudrý“ způsob služby si v Kristu našli. Místo chudoby mají panství a bohatství; místo hladu a žízně rozkoš, sytost a hojnost všeho; místo neustálého putování odpočívání na jednom místě, kde si zřizují čisté pokoje, měkká lože a jiné rozkoše; místo námah veselé písně žáků13, vymyšlené řády, veliké chrámy, hlasité zvony a hojné zapalování světel. Vymysleli mnoho dalších způsobů nábožnosti, připsali je Kristu a nazvali je jeho službou a jeho řádem.
Místo apoštolské trpělivosti a namáhavého putování v nebezpečí si pro svůj pokoj přisvojili světskou moc s mečem, aby je doprovázely houfy ozbrojenců. Místo aby nastavili tvář,14 jiné připravují o život a prolévají jejich krev.15 Brání se přitom tomu, aby jim někdo překážel, odvážil se je mučit nebo jim způsobil jakékoli příkoří. Ačkoli mnoho mluví o mučednících a před lidmi velebí jejich trpělivý a chudý život, sami nechtějí snést ani slovo ani nejmenší příkoří. Proto si na rozdíl od oněch pravých „bláznů“ své věci v Kristu zařídili „moudře“ a užívají si pokoje, rozkoše a cti na světě i spolu se světem.16
Také jiné křesťany „moudře“ upevňují v Kristově víře, aby se Krista přidržovali jen málo a chabě, a to prostřednictvím věcí, které pro ně vymysleli a ustanovili. Lid, který už dávno odpadl od Krista, udržují v mrtvé víře17 pomocí lži18 a vydávají ho za Kristův lid. Je to lid plný všemožných přestoupení Božího zákona, propadlý pohanským ohavnostem, nečistotě, nestydatosti, nejrůznější pýše a bezedné chamtivosti.19 Při tom všem se honí za majetkem a hromadí ho. Jedni druhé klamou všemožnými lstmi a jsou plní svárů, nenávisti, vraždění, násilí a loupeží.20 Ať jmenuješ jakékoli zlo, je ho plný tento lid, který se odvrátil od Božího zákona.21
Proto kněží zakrývají ohavnost tohoto lidu svými vymyšlenými řády a klamnými pokáními. Předepisují mu určité doby pro konání jakýchsi skutků, které se jen zdají být dobré. Tak ho svou vymyšlenou „moudrostí“ upevňují v Kristu.
Slova „Vy jste moudří v Kristu“ tedy mají hluboce zahanbit ty, kdo milují svět, jsou zaslepeni jeho bludem, a přesto si chtějí v Kristově víře najít „moudrou“ cestu bez protivenství a bez pohanění.22
Další vybrané myšlenky najdete v přehledu citátů z traktátů Petra Chelčického.
Máte postřeh k textu?
Zaujala vás některá myšlenka, narazili jste na nejasnost nebo chcete k textu něco doplnit? Budu rád za vaši zprávu.
Biblické odkazy a vysvětlivky
[1] Úvodní oslovení.
Oslovení „ti“ zachovává osobní ráz předlohy. Oslovený člověk není v samotném traktátu jmenován.
[2] „Dokonalá“ slova.
Výraz „dokonalá“ vyjadřuje autorovo hodnocení duchovní hodnoty Pavlových slov.
[4] Zakoušet Boží slovo.
V souvislosti s následujícím výkladem jde o vlastní zkušenost s tím, co Boží slovo znamená v životě, zejména při následování Krista.
[5] Srov. Lk 21,15
„Neboť já vám dám řeč i moudrost, kterou nedokáže přemoci ani vyvrátit žádný váš protivník.“
[6] Srov. 2 Pt 3,15b
„Jak vám napsal i náš milý bratr Pavel podle moudrosti, která mu byla dána.“
[7] Srov. 2 K 11,23–27
„Jsou služebníky Kristovými? Odpovím obzvlášť nerozumně: já tím víc! Namáhal jsem se usilovněji, ve vězení jsem byl vícekrát, ran jsem užil do sytosti, smrti jsem často hleděl do tváře. Od Židů jsem byl pětkrát odsouzen ke čtyřiceti ranám bez jedné, třikrát jsem byl trestán holí, jednou jsem byl kamenován, třikrát jsem s lodí ztroskotal, noc a den jsem jako trosečník strávil na širém moři. Častokrát jsem byl na cestách – v nebezpečí na řekách, v nebezpečí od lupičů, v nebezpečí od vlastního lidu, v nebezpečí od pohanů, v nebezpečí ve městech, v nebezpečí v pustinách, v nebezpečí na moři, v nebezpečí mezi falešnými bratřími, v námaze do úpadu, často v bezesných nocích, o hladu a žízni, v častých postech, v zimě a bez oděvu.“
[9] Srov. Fp 3,7–8
„Ale cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista odepsal jako ztrátu. A vůbec všecko pokládám za ztrátu, neboť to, že jsem poznal Ježíše, svého Pána, je mi nade všecko. Pro něho jsem všecko ostatní odepsal a pokládám to za nic.“
[10] Srov. 1 K 4,9–13a
„Skoro se mi zdá, že nás apoštoly Bůh určil na poslední místo, jako vydané na smrt; stali jsme se divadlem světu, andělům i lidem. My jsme blázni pro Krista, vy ovšem jste v Kristu rozumní; my jsme slabí, vy silní; vy slavní, my beze cti. Až do této chvíle trpíme hladem a žízní a nemáme co na sebe, jsme biti, jsme bez domova, s námahou pracujeme svýma rukama. Jsme-li tupeni, žehnáme, pronásledováni neklesáme, když nám zlořečí, odpovídáme laskavě.“
[11] Srov. Ř 8,6–7
„Dát se vést sobectvím znamená smrt, dát se vést Duchem je život a pokoj. Soustředění na sebe je Bohu nepřátelské, neboť se nechce ani nemůže podřídit Božímu zákonu.“
[12] Srov. Jk 3,15
„To přece není moudrost přicházející shůry, ale přízemní, živočišná, ďábelská.“
[13] Veselé písně žáků
Dobové označení „žák“ může zahrnovat studenty i kleriky (příslušníky duchovního stavu). Text blíže neurčuje, o jakou skupinu zpěváků jde.
Srov. Bělič, Jaromír – Kamiš, Adolf – Kučera, Karel: Malý staročeský slovník. Praha: SPN, 1978, hesla „žák“ a „žákovský“.
[14] Srov. Lk 6,29
„Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou, a bude-li ti brát plášť, nech mu i košili!“
[15] Srov. Gn 9,6
„Kdo prolije krev člověka, toho krev bude člověkem prolita, neboť člověka Bůh učinil, aby byl obrazem Božím.“
Verš vyjadřuje závažnost zabití člověka stvořeného k Božímu obrazu a zároveň vyslovuje zásadu odplaty. Zde slouží jako redakční srovnávací odkaz k tématu prolévání krve. Chelčický v této pasáži kritizuje duchovní, kteří místo snášení příkoří užívají násilí.
[17] Srov. Jk 2,17.26
„Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá. […] Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.“
[18] Srov. Ř 1,25a
„Vyměnili Boží pravdu za lež a klanějí se a slouží tvorstvu místo Stvořiteli.“
[19] Srov. Ga 5,19–21a
„Skutky lidské svévole jsou zřejmé: necudnost, nečistota, bezuzdnost, modlářství, čarodějství, rozbroje, hádky, žárlivost, vášeň, podlost, rozpory, rozkoly, závist, opilství, nestřídmost a podobné věci.“
[20] Srov. Ř 1,29–32
„Jsou plni nepravosti, podlosti, lakoty, špatnosti, jsou samá závist, vražda, svár, lest, zlomyslnost, jsou donašeči, pomlouvači, Bohu odporní, zpupní, nadutí, chlubiví. Vymýšlejí zlé věci, neposlouchají rodiče, nemají rozum, nedovedou se s nikým snést, neznají lásku ani slitování. Vědí o spravedlivém rozhodnutí Božím, že ti, kteří tak jednají, jsou hodni smrti; a přece nejenže sami tak jednají, ale také jiným takové jednání schvalují.“
[21] Srov. Zj 22,15
„Venku zůstanou nečistí, zaklínači, smilníci, vrahové, modláři – každý, kdo si libuje ve lži.“
[22] Srov. 2 Tm 3,12
„A všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu Ježíši, zakusí pronásledování.“